IABC 2008 Szolnok
6.-8.6.2008 se v Maďarském městě Szolnok konal Mezinárodní pohár plemen.
Zúčastnili se závodníci takřka z celé Evropy. Jen nám bylo líto, že jsme s kamarádkou neviděli Silvii Trkman, která byla také přihlášená.
Na závody jsme jeli autobusem, který pořádal p. Grygar. Ještě jsme ani nevyjeli a už to začalo… Několik favoritů (alepoň podle mého názoru) mělo zpoždění, a tak se stalo, že místo v 21,30 (ve čtvrtek) jsme vyjížděli z Prahy až něco po desáté. Cesta byla fajn, jen jsme nepřišli na to, proč nám řidič pouštěl studený vzduch, když nám byla zima. Možná umí česká karosa jen chladit nebo topit. :-D
Celá výprava na mě působila, jak kdybychom jeli na repre. Fajn pocit, protože ho nikdy nezažiju, neboť se do repre nikdy nedostaneme :-)
Na místo jsme přijeli až po osmé hodině ranní v pátek.
Naši smetákovou partu tvořila ještě kamarádka Linda s jorkem Qestem, a Jiřka s číňánkem Enzem. Družstvo jsme dali dohromady jestě s novou kamarádkou Luckou a pudlíkem Ginny.
Sotva jsme přijeli, vrhli jsme se na stavění stanů - my tři jsme spali v mém velkém stanu pro 6 osob, který byl teď vystavěn tvrdé zkoušce…
Po vybalení věcí, jsme se šli zaprezentovat… Bohužel, mezitím co jsme čekali ve frontě, začal hustý slejvák. My byly pod stříškou tak jsme nic neřešili. Říkám si, u stanu máme sice otevřený vchod, ale co…tam nenaprší…
Když jsme pak doběhli ke stanu, zjistila jsem, že nám sice někdo stan zavřel, bohužel moje židlička i s mikinou zůstaly venku… ještěže jsem měla s sebou dost oblékaní, tentokrát se to opravdu vyplatilo.
Celý víkend střídavě pršelo, občas prosvitlo sluníčko. Čest košťat tentokrát zachraňoval Qest, který běhal sice pomalu, ale pořád a celkem bez chyb. Fanny běhala pomalu jako vždy, jednou byla disklá za čas, a jednou se diskla vyvenčením na parkuru… Enzo se pro změnu rozhodl, že do žádného látkového tunelu prostě nepůjde!!! Takže jsme ani nepostoupili do finálového běhu dvojic, protože se v jednom z kvalifikačních běhů diskla i Fanny. Prostě smůla.
Další překvapení pro všechny asi bylo, že v občerstvení v kempu nebrali eura, jen forinty, které měl málokdo. Naštěstí mě zachránila Linda, která je měla:-) Takže jsme se i najedli. Srandu jsme si užili i při kupování jídla. 16:59 přijdeme do bistra a vybíráme jídlo, prodavačka neumí žádný cizí jazyk a ukazuje nám na prstech číslo 6… po chvíli jsme porozuměli, večeře v 6. Oběd už byl, večeře ještě není… takže k jídlu nic nebude…Docela překvapení, pro nás, kdo jsme zvyklí jíst, kdy se nám chce, a ne jen v určené hodiny:-D Takže jsme si dali nanuky.
Další pobavení nastalo, když jsme si šli už pak opravdu koupit jídlo. Ještěže nám to jedna kamarádka vysvětlila, v maďarštině bychom to opravdu nepochopili. Šlo se do jedné kanceláře kde si objednáme podle lístku, pak jdeme z druhé strany k výdejnímu okénku a dostaneme jídlo na lístek. Problém byl v objednávání… lístek v angličtině nabízel například vepřový (pork) řízek ve strouhance se sezamem a pak ještě něco jakoby řízek, ale nevěděla jsem slovíčko veal. Tak se paní ptám co to znamená. Protože neumí žádný cizí jazyk, ukazuji na veal a ptám se pípí s odpovídajícímí pohyby mávání křídel. Domluva se zdá být nemožná, vůbec netuší, ukazuji na kolonku pork, říkám pork a a dělám chro chro, možná u nich dělají prasata jinak, netuším. Pak se na mě obě maďarky vrhnou azačnou mi na nástence jakýsi přívěšek kuřete a začnou pípat a ukazovat na pork. Protože už na ně koukám, jako kdyby se zbláznili, začali mi vysvětlovat co je to sezam…nakonec mi sezam donesli ukázat v sáčku. Takže jsem to vzdala a Linda si holt vzala vepřový řízek… Doma jsem pak zjistila, že veal je telecí…
V sobotu večer se konala večeře, při registraci jsme dostali lístek na jednu porci večeře. V sobotu odpoledne jsem hysterčila že onen lístek nemám, prohledala jsem všechno a nikde nebyl. Pak jsme začali všechno prohledávat znova s Lindou, koukala i na směšná míst, takže jsem se jí děsně smála, dokud ten líste opravdu nenašla:-D O to víc jsem pak byla naštvaná, když jsem zjistila, že jsem ho stejně nepotřebovala, neboť nosili jídla na stůl a my se obsluhovali sami. Bohužel bylo hodně klobás a podobných věcí, kdežto řízků tak malinko,že jsem ani nezaregistrovala, že je přinesli. Takže smůla, kdo si neurval nic neměl. Špatný systém.
Po večeři byla tombola. Bylo to trochu zdlouhavé, přesto se zdrželo dost lidí.
V neděli jsme odběhli tuším jeden běh a mohli jsme začít balit… Zrovna v neděli se udělalo tak krásně, že snad mohlo být mezi 30 a 40 stupni. Po bězích jsme se osprchovali a už se zmohli jen na na vyvalování na sluníčku, ani dýchat se pořádně nedalo:-)
Když jsme uviděli bouřkové mraky, začali jsme rychle balit stan… protože byl autobus blízko,všechno jsme si odnosili do autobusu, na sobě jsme si nechali jen plavky a kraťasy, vzali penízky a psy a šli si dát něco studeného k pití. Překvapení bylo, když jsme se vrátili k autobusu, a řidič tam nebyl!!! Takže jsme se otočili a šli zase zpět do centra areálu, začínala nám být celkem zima… nakonec jsme se asi po hodině potkali s řidičem, takže jsme si vlezli do autobusu, přioblékli se a najedli se. V 16,45 přišlo dost lidí a Tonda Grygar povídá, že to skončilo a za 15min. bude vhylášení, jestli půjdeme taky… Tak jsme si řekli, tak co, ať nežereme, tak jo… Na place jsme čekali, pak se přihnal liják, schovali jsme se všichni češi pod altán a po 40minutách slejváku organizátoři pochopili,že to dnes nepřestane a předávání cen přesunuli pod střechu na druhá konec areálu. Super, s Lindou jsme odchytli Vlaďku Čištínovou, měla super velký deštník, a šli jsme my 3 zpět k autobusu… já se odpojila a skočila si ještě na záchod… autobus byl teď už zaparkovaná až před bránou,takže jsme s Fandou šli tak 100m deštěm k autobusu. A zase překvapení, řidič tam zase nebyl! Hlavně že nechal puštěné rádio. Takže mě beztak čekalo jít asi 200m na vyhlašování. No děs, zima, obě jsme byli mokré, no fuj. Ještě jsme tedy tak půl hodiny sledovali vyhlašování, a když skončilo, tak rychle k autobusu, řidič tedy pochopil,že by měl jít taky, tak fajn… V autobusu jsme se zase převlékli, kdo měl tak do suchého. A pak už jsme čekali JEN asi hodinu v autobusu na naše hvězdy, které si samozřejmě po vyhlašování začali balit, sprchovat atp. Fajn, někdo je holt bezohledný, když druhý den nic nemusí a je mu jedno, kdy přijedeme. Z původní noční můry, že do Prahy přijedeme asi v 7 až 8, se povídalo, že přijedeme asi v 6 do Prahy, což jsem si říkala, alespoň něco no.
Vyjížděli jsme tuším asi okolo 20,15 … řidič se s tím moc nepáral a po dálnicích valil.
Asi před půl 11 jsme zastavili před maďarským mekáčem. 5íkám si, mám si dát nemám si dát…je pozdě atak… no nic, beru peníze a jdu, beru za kliku, zavřeno, jen do 22,00. A sakra, kam se všichni poděli? Ptám se Tondy. A prý všichni za benzinku na záchod, smutně se tam tedy odeberu také… pak nastoupím do busu a zjistím, že někdo řekl, že McDrive má nonstop…
Tak jsme šli s Lindou a Vlaďkou, platila jsem já, protože nemohli najít eura… to byla úleva, objednat si v angličtině… kamošky na mě, vezmi si účet ať víme kolik ti dát, řikám si o účet, ale prý nemají otevřené kasy, co to je za blábol netuším, takže mi ceny píše na ubrousek!!!
V autobuse zjišťuji, že jsme dostali 1 cheesburgera navíc, vzadu v autobuse se po něm zaprášilo.
Do Prahy jsme dojeli pár minut po páté ráno. Já popadla věci vyrvala se z busu, táta vyndal věci z kufru autobusu a jeli jsme směr domov. Byla jsem první rychle vybalená:-D Domů jsme přijeli 6,17. Čekala mě ještě sprcha a převleknout se a pak rychle do práce od 7. Stihla jsem to. Uffff
Příští rok je IABC v Polsku, asi 10hodin cesty od nás a ještě bude poprvé začínat už ve čtvrtek. Takže to ještě netuším, jak pojedu…
Video ze závodů - velmi nudné :-D