Pan rozhodčí byl cizinec a musím říct,  že stavěl parkury opravdu hezké, alespoň co jsem viděla v neděli. Nebyly v nich vyloženě žádné záludnosti, na které jsme zvyklé od našich rozhodčích (tunely pod zónovkama, přehnaně technické pasáže a náročné rozlišovačky).

Parkury byly vzdušné, a byly by celkem pro mě i běhavé, kdyby byl jiný povrch. V nedělním jumpingu bylo docela dost stahovaček okolo bočnic, které nám dělaly velké problémy, protože to Setovi opravdu hódně klouzalo.  Dvě chyby byly z mojí strany, a to když jsem ho špatně navedla okolo a bylo z toho odmítnutí a poté, když jsem se ho přehnaně snažila navést do slalomu, tak z toho bylo druhé, neboť jsem si psa vytlačila. Následně to Setovi uklouzlo tak, že ho to úplně vyhodilo ze slalomu, rozhodilo ho to a pak se zastavil a koukal “co se to sakra stalo???” Opakovali jsme to ještě několikrát, až asi napotřetí jsme konečně pomalu prošli celý slalom, to už jsme ale byli DIS. Pak jsme si cvičně zaběhli zbytek parkuru, ale ten by se nám taky moc nevyvedl.Protože z jumpingu jsme do finále agility nepostoupili, čekali jsme až do odpoledne na druhý a zároveň poslední běh - zkoušku SA2.  Zkouška to byla pěkná, na Seta jsem ve slalomu netlačila a snažila jsem se ho spíš brzdit. Doběhli jsme bezchybně až ke kladině, kde Set skočil zónu, po skočce jsem ho stahovala na další skočku,ale jak se obrátil,tak se na kluzkém povrchu vyválel tlamičkou po umělé trávě. Ale doběhli jsme tedy pouze s jednou chybou. A protože umělá tráva plnohodnotně nenahrazuje normální trávu, tak jsme měli rychlost jen 3,52m/s.

Udělala jsem tu chybu, že jsem přihlásila Seta. Tinny, která nemá takový drive jako Set, by se na tak klouzavém povrchu vedlo jistě lépe.Pro nás tímto umělá tráva jako povrch v hale skončila.
A video je zde:

Fanny byla letos pouze jako doprovod a užívala si dovolené - nic nedělání…

To otatní měli o zábavu postaráno….ráno a odpoledne agility, navečer vystavování a poslušnost a občas v podvečer coursing.

Na agility jsme měli super výcvikářku a mojí kamarádku Danku Vítkovou. Ráno se cvičilo fajn, odpoledne to bylo vzhledem k panujícím vedrům skoro neúnosné.

Zbytek dopoledne jsme na chatce odpočívali, četli si a spali :-))

Po obědě jsme většinou šli plavat…někdo ochotně, někdo za piškota a někdo z donucení :-))

V sobotu odpoledne probíhali závody v dogfrisbee a sice pro týmy v minidistance a jen pro páníčky v nejdelším hodu. Sice se Setíčkem občas trénujeme, jenže nějaké chytání na dálku to není. Tak jsem se nehctěla hlásit. Pak jsem ale uviděla, že jsou tam týmy, které chytli i jen jeden disk, tak jsem to nakonec přece jen zkusila. Házela jsem Setovi krátké hody před sebe, které vím, že chytá…občas…. noa podařilo se nám nasbírat 5bodů, což je nic, ale s pěti body jsme skončili 3 týmy na 3.místě. Takže jsme se pak my 3 šli znovu utkat o 3. místo. Tam jsme byly druzí, takže celkem 4. místo:-)

V sobotu večer pak proběhla táborová výstava…. co říct… no zúčastnili jsme se:-) 

V neděli proběhli táborové závody v agility a coursingu a memoriál Grema Modrý Květ. Běžel se tedy jen jeden běh agility a jedno kolo coursingu. Je to škoda, třeba by to s pořadím víc zamíchalo.

Gedžitka zaběhla agility, jak nejhůře mohla, jak z číňánků,tak i z ostatních psů :-D Běhala si všechno co chtěla a nechtělo se jí zdržovat se slalomem:-)) Coursing zatím neběhá:-)

Setovi se v agility víc dařilo v agility skončil na 2. místě v Memoriálu (kat. SA1), v táborových závodech na 5. místě(závodníci) . V coursingu začátečnících skončil na 3. místě.

Tinny skončila v agility v Memoriálu na 1. místě(SA2) a v tábor. závodech na 2. místě. V coursingu v pokročilích skončila na 1. místě. A nakonec se tedy již podruhé (poprvé vloni) stala nejvšestrannějším čínských chocholatým psem Memoriálu.

Video ze závěrečných závodů zde…

Co dodat…. na táboře byla spousta úžasných pejsků, kterým šlo agility hodně dobře a já jen doufám, že se příští rok objeví na Mistrovství republiky pro čínské chocholaté psy, které budeme (jako ZKO Chlumec) příští rok opět pořádat - ale příští rok bude změna, přesouváme termín na ČERVEN!!!!

1.5.2010 Klubová výstava KCHN v Praze

Výstava to byla docela pěkná, měla jsem přihlášenou jen Gedžitku. Gedžitka chodila hezky, bohužel nemám ten “správný obličej”, takže byla až V3.

2.5.2010 Mezinárodní výstava v Praze

Měla jsem přihlášeného Seta i Gedžitku. Jela se mnou mamka, které jsem “chytře” nařídila,aby se schovala, až půjdeme do kruhu. No a tak Setíček celou dobu chodil po zadních, hledal mamku, a kloudně se nepředvedl. Co naplat:-)) S Gedžitkou to bylo lepší, ale bohužel jsme žádnou protekci neměli :-))

8.5.2010 Agility závody v České Lípě

Těšila jsem se na tyto závody, protože se mohli zúčastnit i Gédža se Setíčkem v začátečnících. Setíček běhal statečně a rychle, ale překážky byly na něj moc blízko u sebe a tak udělal pár chybek. Gedžitka se předvedla jako nejhloupější pes a prohlásila, že do černých zahnutých tunelů prostě nevleze :-))
Tinny běžela lážo plážo a ve zkoušce byla 6. Nějak se nám hromadí ta 6. a 4. místa.

15.5.2010 S.O.S. závody v Lounech

Už tradiční závody, jejichž výtěžek plyne do Jimlínského útulku. Příjemně strávený den s Marcelou a číňankou Cornelou:-) Dařilo se a Setíček byl 1. v součtech začátečníků. Vůbec mi všichni, jak Set, tak i Gédža a Tinny hezky běhali.

16.5.2010 Kyje, MR Toyů

Aby toho nebylo málo, jeli jsme ještě na MR toyů do Prahy. Tinny běžela zkoušku moc moc pěkně, ale byla až 4. V běhu agility toyů měla 2. nejrychlejší čas, bohužel ale odskočenou zónu, mrška.

23.5.2010 Mezinárodní výstava Litoměřice

Výstava “za barákem”, tak jsme jeli. U Setíčeka paní rozhodčí konstatovala, že to není žádný mohutný samec, tak jsme dostali VD, prý “za rok nás ten pejsek ještě překvapí”. Gedžitka zase “na horní hranici výšky”. Ale asi jsme se předváděli jinak dobře, protože prý CAC byl “nic moc předvedení”.

29.5.2010 Krajská výstava Louny

Další výstava “za barákem”.  Setíček získal V1, VT, KV. Paní rozhodčí se moc líbil, že je správného typu. V závěrečkám bych vybrán i do užšího výběru o nejlepšího psa, mezi první 3 se nedostal, vyhrávala spíš větší plemena. Gedžitka získala V1, VT, o Krajského vítěze šla s nahatou fenkou, které paní rozhodčí zadala titul KV, protože chtěla vyzdvihnout, že je správný čistý naháč. A majitelka nahaté fenky mi povídá, “vy vyhráváte ty velký výstavy” :-)) Sice mi to nepřipadá, že bysme nějak vyhrávali :-)) Ale vlastně je to poklona. Taky je pravda, že, a to bohužel, se dnes čistý naháč na většině výstav nechytá… Zklamalo mě, že KV fenka do závěrečných soutěží nenastoupila.

Set se v kruhu choval docela hezky, krásně běhal, horší to bylo na stole.
Posudek: 16 měsíců,velmi dobrá hlava, stavba, pes se výborně pohybuje, povaha:pes je rezervovaný vůči lidem, při pohybu temperamentní.
Získali jsme Výborný 1, Vítěz třídy. Pak jsme nastoupili do kruhu s dalším nahatým pejskem tentokrát o titul Krajský vítěz. Bylo naprosto jasné, že ho my nezískáme, ale paní rozhodčí se Set moc líbil typově, bohužel jsme neuspěli, protože se bál paní rozhodčí. Už napsala i titul KV druhému psovi, když tu si někdo vzpoměl, že je zde ještě chlupatý pes. Inu nevadí, půjdeme o KV ještě jednou. Takže jsme opustili kruh, načež zavolali do kruhu chlupatého psa ihned!!! Paní rozhodčí ho posoudila, a pak nás hned znovu zavolali do kruhu. Na každé krajské výstavě zadávání titulu KV prbíhá úplně jinak, na některé se titul zadává z konkurence nahatých i chlupatých jedinců dohromady, jindy zvlášť. Tentokrát to paní rozhodčí chtěla takto! Co naplat, už v tu chvíli bylo jasné, kdo titul získá. Nevadí, šla jsem si rychle vyměnit psy, abych měla Gedžitku připravenou hned po nahatých fenách.

S Gedžitkou byla v kruhu ještě jedna fenka, kterou jsem neznala. Rozhodčí nás obě posoudila a nám řekla, že máme ještě počkat v kruhu, byli jsme tedy V1, čekala jsem, co bude dál. Načež do kruhu zavolali nahatou fenku, vítězku mezitřídy, bylo mi divné proč máme běhat spolu o KV,když po nás měla jít ještě třída otevřená chlupatých fen. Co naplat, běhali jsme, rozhodčí ukázala palec nahoru nahaté fence, říkám si no nevadí, co se dalo dělat…jdeme obě ke stolku a rozhodčí povídá: Takže máte titul Vítěz mezitřídy, načež jsem asi začala vypadat jako naprostý idiot, který je na výstavě poprvé, protože TOHLE SE PROSTĚ POCHOPIT NEDALO!!!!!Pořád jsem zvažovala, jestli odě mě nebude drzé (jako o 50let mladší:-)) ) poučovat rozhodčí, ale nakonec jsem to řekla. Že se přece posuzují zvlášť. Načež “chytrá” odpověď paní rozhodčí byla: “To, že jsou v katalogu napsaný zvlášť neznamená, že se posuzují zvlášť.” Na to už mě žádná logická odpověď nenapadala… na kontrolu správnosti je tu přece vedoucí kruhu, ale v tomto případě to vypadalo tak, že je tu asi jen proto, aby volala vystavovatele do kruhu. Pak mě ještě napadlo, že kdyby chtěla nahatou i osrstěnou variantu posuzovat dohromady, mohla si je do kruhu pozvat vždy všechny najednou a rozhodně pak postrádá logiku, aby v jedné třídě byla dva jedinci s V1. Mě se spíš zdálo, jako když rozhodčí vůbec netušila co dělá a neuměla si nic zorganizovat, toť můj názor. Alespoň, že je to jenom Krajská výstava… Na tuto rozhodčí se raději nikdy na žádnou větší výstavu nepřihlásím…

A perlička nakonec? Koukám na výsledky na internetu, kdo z čínských chocholatých psů to vlastně vyhrál… a koukám, že u Gedžitky je napsáno V2 místo V1… už už se chystám psát mail pořadatelům, a přilokit posudek a koukám, že zmatky měla rozhodčí nejen v hlavě, ale asi i v personálu, nedokážu si představit, proč Gedžitky posudek a výsledné ocenění zapsali na formulář druhé feny ve třídě… takže ano, na posudku je vše naše, jen hlavička patří druhé fence. Jojo, ještěže je to “JENOM” krajská výstava.

Vstupní list nakonec dorazil i s parkovacím lístkem, datum odeslání 25.9. No hlavně, že to přišlo. Přišel den D, tedy spíš ráno. Po třetí hodině ranní jsme vyjeli s Mončou a Jiřkou směr Praha-Brno-Bratislava. Cesta byla fajn a na to, že jsme dorazili okolo osmé hodiny, jsme nečekali v koloně moc dlouho, a zaparkovali na střeše výstaviště celkem v klidu.
Kruhy číňánků jsme našli celkem snadno… o to horší bylo nalézt místo výdeje katalogů… Každý vystavovatel ke katalogu dostal pěkné pouzdro na číslo.

Pak už nezbývalo než čekat, oběhnout stánky, nakoupit nezbytné potřeby, a zase čekat. Natočila jsem videa některých tříd, pro představu, jak to na výstavě vypadalo.

Navzdory různým diskusním fórům, kde byla výstava představována,jako úplná katastrofa. Dle zpráv jsme čekali, že nebude jediné místo kam šlápnout, aby jsme si nic neodnesli na podrážce, že buddeme bojovat o holý život,abychom nebyly ušlapáni a že posuzování začne o cca 1,5h později.

Venčit se ale dalo uvnitř na psím wc plném hoblin, které bylo pravidelně čištěno. Když jsem pak konečně našla jinou cestu ven z našeho pavilonu, objevila jsem i trávníky, kde se Gedžitka pořádně vyvenčila. Takže jsme byly obě spokojené. Posuzování začalo přesně, možná i přesněji než na našich výstavách. A přestože se mi pořád někdo motal okolo klece a “zacláněl”, tak zase takový nával na výstavě nebyl. Smrad se naší hale také vyhnul. Koberce byly čisté a když je na závěr výstavy uklízeli žasla jsem na systémem těchto koberců. Byly to malé obdélníky pouze poskládané u sebe, přestože to nebylo vůbec vidět, ani cítit při pohybu. V neposlední řadě mi nikdo nic neukradl, takže vše probíhalo normálně.

Protože jsme seděli u jiného kruhu, než kde jsem měla vystavovat, pořád jsem musela přebíhat,jestli náhodou už nebudeme na řadě. Jakožto předposlední třída v kruhu zaplněném asi 70 psy to bylo docela dlouhé čekání.  Při čekání jsem také viděla naše soupeřky, kdy jsem byla už naprosto klidná, že my to přece nemůžeme vyhrát. Protože takových hezkých fen… ještě k tomu zvučných jmen…

Dostalo se na nás… Nastoupili jsme do kruhu. Běhali jsme jako druzí za fenkou, která se mi líbila, byla malá, černá a moc hezká, ale měla problémy s poslušností. Dalších fenek jsem si moc nevšímala, jen periferním viděním fenky za námi, která byla taky černá, jako uhel, úzká a vyšší.

Rozhodčí posoudil všechny psy na stole a šel vyřazovat…minul nás a pokračoval dál… najednou koukám, že už jsme jen 4, tak si říkám super! už jsme v pořadí!!!! Pak jsme běželi… Gedžitka běhala krásně a najednou nás rozhodčí zastavil a ukazuje na mě jedna, mě to nedochází a jak blbec se ho ptám, jestli fakt jo… Takže jsme získali CAJC! Můj vůbec první větší úspěch a na světovce!!!! A ještě můj vlastní odchov!

Pak jsme běhali s nahatou fenkou o titul Světový vítěz mladých, ale ten už získala nahatá fenka.

Pak jsme se zase poflakovali po krámkách a pak jeli domu. Dojeli jsme až o půlnoci.

Poprvé, v roce 2007 na nich běhala Fanny celkem hezky. Další rok, 2008, se v předvečer odjezdu na závody nechala vtáhnout za plot zlatým retrívrem. Naštestí to odnesla jen prokouslou kůží na krku a stehem pod okem. Takže jsem se účastnila jen tak bez psa, jela jsem jen s Tinny. Na místě mi ovšem holky z klubu “půjčili” jednoho psa, takže jsem si taky zaběhala večerní finále. Ale zpět k letošku.

Letos neměla Fanny žádnou formu. V březnu začala kulhat na nohu. Ovšem po podávání přípravku Hyalutidin se nečekaně vzmátořila. Přestože na cvičáku běhá spíše laxně, na Nočních hrátkách ožila, před každým během se nechala rozdovádět a běžela. Sice nepoběží nikdy rychlostí šeltie, ale i tak se snažila. Občas i něco shodila, protože skočky byly i dost vysoko.

Jen jeden běh jsme měli disk, protože Fanny po překonání několika překážek na kladině zjistila, že má bodlák na noze, nechala jsem jí sejít z kladiny a odnesla jsem jí. To se holt někdy stane.

Poslední nedělní běh byla soutěž plemen, protože jsme byli jediní zástupci plemene, stačilo doběhnout a nediskvalifikovat se. Doběhli jsme dokonce bez chyb, ale asi s dost trestnýma za čas:-)

Tak snad zase příští rok…

Setíček se taky snažil a hezky si zaběhal.
Zde se můžete podívat na to, jak běželi:-)

Po coursingu jsme jeli domů. Druhý den jsme jeli do Loun nanovo… tentokrát na agility.
Byl zde běh pro psy do 18 měsíců - baby. Sice to pak bylo ještě rozdělené do 12 měsíců a pod 12měs. - ti měli kratší parkur. Ale v obou kategoriích byly jen skočky a tunely. Takže pro Tinny to zase tak těžké nebylo. Tinny byla první ve skupině malá plemena nad 12 měs. a Setíček byl první ve skupině malá plemena pod 12měs. Gedžitka byla až asi sedmá, protože měla jedno odmítnutí.
Byl to tedy jen jeden běh, který jsme měli odběhaný nejdéla asi v 10 hodin a museli jsme čekat až do 17. hodiny na vyhlášení.
Cestou v Bílině mě pak zastihlo krupobití, vichřice a šílený liják. Z Bíliny jsem vyjížděla po dvouproudovce velmi pomalu, stěrače nestíhaly a čáry na silnici nebyly skolo vůbec vidět. Naštěstí před Teplicema už nepršelo, takže domů jsme dorazili v pořádku.
A takhle jsme běželi

Do Svojanova jsme dorazili už v sobotu ráno, přihlásili jsme se totiž na neoficiální závody, které tam pořádala Terka Frumarová pro borderky, ale pak se účast rozšířila i na další plemena.

Tinny byla asi 5. z 5:-) Setíček dělal chyby, Gedžitka běhala lépe. Ale v jednom běhu se jim zaměnily výsledky Seta a Gédži a tak byl Setíček vyhlášen jak 2. a Gedžitka jako 4.:-))

Neděli jsme měli tedy úplně volnou. Na oběd jsme chtěli zajít do nové hospůdky za chatama. Bohužel měli až od jedné hodiny, tak jsme se v půl jedné vydali silnici okolo chatové osady Motýlek najít Chatu Iveta, dle cedule 831m daleko. V jednu hodinu jsme došli a zjistili, že Chata Iveta má od jedné hodiny otevřeno, ale vaří až od dvou:-)) Takže jsm je uškemrali alespoň k polévce a topince a pak jsme čekali do dvou hodin nahlavní chod:-) Vyplatilo se, jídlo tam je opravdu výborné. Oproti hotelu Mírovka, kde není pomalu žádný výběr jídla je Chata Iveta luxus a vřele doporučuji.

Pak už mi začal frmol. Ráno vyvenčit, nasnídat. Naklusat s Gedžitkou na poslušnost, pak hned přeběhnou na agility s Tinny a plynule navázat agility se Setem, Gédžou a Fanny. Fanny jsem nechala běhat se štěňaty, aby se nemusela namáhat skákat přes zbytečně vysoké překážky.
Pak následovalo vystavování. Uvidíme, jestli se psi něco za dobu tábora naučili. Já to vidím bledě. 

Odpoledne znovu agility se všema a poslušnost s Gedžitkou.
Ani jsem se nestihla věnovat všemu čemu jsem chtěla. Se Setem zkouším dogfrisbee, ale zatím jsme ve velmi brzkých začátcích. Vyhovují ná ty nejmenší disky(12cm-pro štěňata), ale neumím s nimi pořádně házet:-))

Také si psiska několikrát zkusila coursing.

<
V sobotu 25.7. se dopoledne konaly táborové závody v agility.

A opoledne se běželo O pohár Klubu chovatelů naháčů. Setíček byl jediné štěňátko a tak byl 1. Tinny byla v začátečnících 1. a Fanny bez ohodnocení. Gedžitka coursin neběhá, asi je to pod její úrověň, hodit se za igelitem:-))

V neděli bylo již tradiční Gremagility. Běželo se agility a coursing.
Tinny byla v agility SA1 1. a v coursingu 3. V SA2 byla jen Fanny a Enzo Čertova stěna. Jeden běh jsem nechala běžet s přítelem, aby to Fanny neměla tak jednoduché… Enzíkovi se moc nevedlo, a tak Fanny i s několika chybama skončila 1.
Gežitka byla 2. ve štěňátkách a Setíček 3.
V coursingu byla Fanny a Setíček bez ohodnocení.
Zato Tinny získala ocenění Nejvšestranější čínský chocholatý pes. Sčítá se agility a coursing. Prý byli nastejno s Lestrem King z Haliparku(který měl toto ocenění vloni), ale rozhodl rychlejší čas z agility a tak padl los na Tinny (Netty z Haliparku).

Tábor jsem si moc užila, ikdyž jsem se skoro ani na chvilku nezastavila ve střídání psů, tak jsem si odpočinula. A už se těšíme zase na příští rok ve Svojanově!

Závody byly organizovány jako pomoc Jimlínskému útulku pro psy, jako startovné byly granule právě pro tento útulek. Běhy posuzoval rozhodčí Petr Rybář. Přesto, že je Petr znám záludnostmi a těžkými parkury na oficiálních závodech, běhy pro štěňátka a začátečníky byly jednoduché a běhavé. Parkur závodníků posoudit nemohu, protože jsem ho neběžela:-)

Cen bylo docela dost, a to se vyhlašovaly jak jednotlivé běhy, tak i součty. Ceny byly reklamní předměty, diplomy, medaile pro součty a sladkosti, které byly součástí startovného.

Byla jsem překvapená ze Setíčka a Gedžitky, hezky reagovali, nebáli se a běželi s chutí. Zato Tinny moc nepochopila, že ta vysoká překážka s plnýma bočnicema je taky skočka a myslela si, že ji oběhne. Jinak běžela taky hezky, ikdyž mi na parkuru připravila několik překvapení. Skočky byly docela vysoko na začátečníky, na maximální hranici pro kategorii S. Tinny to na skákání nevadí, ale mě mrzí, když vidím ten rozdíl, jak musí víc skákat. A na oficiálních závodech to nebude jinak:-(.

V jumpingu baby byl Setíček 2. a Gedžitka 3. Tinny byla v začátečnících 5. V druhém běhu, agility, byl Setíček 4. a Gedžitka 2., Tinny zase 5. Celkově v součtech to vyneslo 1. místo Gedžitce a 2. Setíčkovi, Tinně 4. místo.

Video je zde:

V České Lípě byly dva běhy začátečníků - agility a jumping. V agility se nám tak úplně nevedlo, před kladinou jsme schytali odmítnutí, protože Tinny uviděla jinde v parkuru tunel a chtěla k němu běžet. Včas jsem ji odvolala, takže jsme měli jen jedno odmítnutí. V tomto běhu jsme byli 4.

Jumping mi přišel složitější, vzhledem k množství pastí. Vedla jsem Tinny blízko mě na ruku, běžela jsem na “jistotu”. To se vyplatilo, byli jsme první s rychlostí 3,86m/s.

Z běhů se vyhlašoval součet a tam jsme skončili na 3. místě. Video z běhů:

Jako ceny na May Cup byly kokardy, prý dovezené z Anglie. Byly naprosto úžasné a smůla, že jsme se ten den v ničem neumístili. Vyhlašoval se každý běh začátečníků zvlášť. To byla pro nás škoda, bývali bysme bodovali v součtu agility a jumping.

Jinak organizace ani nevázla, byly postaveny dva parkury- jeden pro oficiální a druhý pro neoficiální část. Jen před posledním během se pauza protáhla, takže tím se závody trochu protáhly. Další zdržení bylo, že organizátoři si po skončení závodů pěkně hezky v klídku uklidí vše - parkury, překážky, nepořádek… a pak až teprve začnou vyhlašovat. To já bych se styděla takhle zbytečně zdržovat, například u nás závodníky, co to mají na závody x hodin. Z minulých závodů se ke mě dostalo info, že na těchto závodech bývají hezké ceny. To sice bych řekla, že byly, ale prý v porovnání s předchozími závody toho tolik nebylo. Akorát mě osobně zarazilo, že za jumping se vyhrávalo krmení Royal Canin, zatímco za agility krabička cereálií a ještě něco, možná nějaká drobná stolní hra.

Na závěr jestě video Tinny: